Na plovárně není marně
"Myslím, že vodníkům se líbí na koupališti," povídá mi jednou v létě malý syn Daneček. "Třeba tam pracujou jako plavčíci! Když jsou hodný, víš, jako náš Škvejchla. Některej nevychovanej vodník by třeba lidi utopil, ale to není slušný," rozumuje si pro sebe klučík. "Půjdeme se koupat?"
Proč ne pomyslím si. A tak se jdeme koupat. Okolo bazénu leží na dekách a ručníkách spousta lidí. Poblíž sedí na rozklížené židli plavčík a tváří se otráveně. Kdepak, tenhle určitě není vodník. Ale ten druhý si nesedl ani na chvilku. Brouzdá se podél bazénu ve vodě. Když se náhodou vzdálí, vždycky jen proto, aby se napil z pomuchlaného kelímku. Soustředěně ho s Danečkem pozorujeme.
"Maminko, ten je jasnej, je to vodník!" spokojeně uzavřel detektivní akci Daneček a skočil do vody.
Možná není, možná je. Každopádně ono odpoledne mě napadla tato písnička, kterou vydalo v srpnu 2021 v tištěné podobě jako bonusová osmistrana ke knížce Proč bydlíš v ryblíku, zelený vodníku? v edici Miraculum Octavum Mundi nakladatelství Globus International.
